Pevnostní kabelová síť pro spojení mezi objekty čsl. opevnění, případně pro spojení mezi různými objekty (bunkry) také v jiných státech
Chtěl bych se se čtenáři webu a také s kolegy, co kabelovky hledají, podělit o nalezené informace a poznatky ze stavby kabelové sítě, úseku MO (Moravská Ostrava), které jsem kdysi našel v archívu, v Praze. Hodně věcí je tam pro mě zajímavá novinka. Poznatky byly zaslány stavební firmě nebo samotnému … číst dále
Se vznikajícími Hraničářskými pluky, byl postupně řešen účinný způsob velení, který předpokládal vhodné rozmístění velitelských stanovišť, podle jednotlivých rot, na úseku MO nacházející se v týlu za opevněnou linii. Koncem prvního pololetí roku 1937 rozhodlo ŘOP, postavit co nejdříve kuchyňské baráky (kde se v době míru připravovala teplá strava, pro osádky … číst dále
Kabelové objekty byly proti neoprávněnému vniknutí jištěny ve vstupu ocelolitinovým kabelovým poklopem, na kterém byl ozub, který samotný měl bránit vyražení poklopu a heslovým zámkem firmy Tresoria (uchyceným na 4 šroubech) , který měl přes milion kombinací. Dále po sestupu do kabelového objektu, lze také najít dvoukřídlé plechové dveře, … číst dále
Hlavní telefonní spojení mezi objekty těžkého opevnění, tvrzemi, stanovišti velitele a pozorovatelnami zajišťovala zemní kabelová sít. Kabelová síť je konstruována tak, že ve vzdálenosti zhruba 0,5 km až 2,5 km za sruby těžkého opevnění, se táhne téměř rovnoběžně I. příčka kabelových objektů (dále jen KO) a od ní dále … číst dále
Během výletu na pevnost Krakov, jsme kromě fortu kolem města navštívili také německou obrannou linií B1 proti Rudé armádě v Polsku, v prostoru obci Nielepice-Rudawa. Součásti této obranné linie je také několik kabelových objektů. Proto jsem jako kabelovkář s návštěvou neváhal. Kabelové komory jsou naproti českým kabelovým objektům dosti … číst dále